Poklona obětem a hrdinům Ostravské operace

Primátor Tomáš Macura během pietního aktu v hrabyňském památníku. Foto: MMO – Adolf Horsinka

Pietním aktem v pamětní síni Národního památníku II. světové války v Hrabyni, vybudovaného v letech 1976 až 1980 na místě nejtvrdších bojů v rámci Ostravské operace, uctili občané Moravskoslezského kraje 8. května Den vítězství. Akce uspořádané u příležitosti 73. výročí podpisu úplné a bezpodmínečné kapitulace Německa a tím oficiálního ukončení největšího válečného konfliktu v dějinách Evropy se zúčastnil primátor Ostravy Tomáš Macura. Přítomni byli moravskoslezský hejtman Ivo Vondrák, váleční veteráni, hosté, veřejnost.

Boje o Hrabyni trvaly od 21. do 27. dubna 1945 a patřily k nejtvrdším v regionu. Strategický hrabyňský hřeben s vrchem Lipovice, který se tyčí více než sto metrů nad okolní krajinou, ovládá přístup od Opavy k Ostravě, proto měly o jeho obsazení mimořádný zájem obě strany. Konečné osvobození Hrabyně si tak vyžádalo velké ztráty: v průběhu sedmidenních bojů zde padlo na 280 sovětských vojáků, asi devadesát procent obce bylo zničeno. Jejím dobytím se však Rudé armádě a československým jednotkám, které ji doprovázely (bojů o Hrabyni se nezúčastnily), otevřela cesta k Ostravě, která byla osvobozena 30. dubna. Při jejím osvobozování zahynulo 602 vojáků a 66 ostravských občanů, kteří se zapojili do bojů.

„Vážíme si válečných veteránů, jejichž bojovou pouť si dnes připomínáme,“ uvedl v krátkém proslovu k účastníkům pietního aktu primátor Tomáš Macura. „Ostravská operace byla největším bojovým střetem druhé světové války na našem území. Během těchto bojů zahynulo téměř 24 tisíc rudoarmějců a československých vojáků, kteří se na osvobozování podíleli,“ vyzvedl hrdinství osvoboditelů a poklonil se památce obětí osvobozovacích bojů.

Základní kámen k výstavbě hrabyňského památníku byl položen 29. dubna 1970 za účasti tehdejšího prezidenta Ludvíka Svobody a velitele 4. ukrajinského frontu, maršála Andreje Ivanoviče Jeremenka. Monumentální vzpomínkový objekt byl původně otevřen jako Památník Ostravské operace. V roce 1992 se stal součástí Slezského zemského muzea v Opavě, po rekonstrukci byl znovuotevřen v roce 2009. Statusem Národního památníku II. světové války se pyšní od roku 2014.