Básník, který dal jméno ostravské šachtě či divadlu

Petr Bezruč.

V Ostravě nikdy nežil, přesto po něm Ostravané pojmenovali divadlo, důl či ulici. I s ním jsou spojena „osmičková“ výročí. Petr Bezruč, vlastním jménem Vladimír Vašek, se narodil v roce 1867 v Opavě a zemřel v požehnaném věku 90 let v únoru 1958 v Olomouci – před 60 lety. Je znám jako autor jediné básnické sbírky, která spatřila poprvé světlo světa v roce 1903 – před 115 lety – pod názvem Slezské číslo. Dnes používaný titul Slezské písně se objevil v roce 1909 na vydání, které připravil Spolek českých bibliofilů. Přes skromný rozsah díla se Petr Bezruč stal „národním“ básníkem a v roce 1945 mu byl udělen titul Národní umělec.

Co říci o Petru Bezručovi? Určitě šlo o složitou a kontroverzní osobnost, jejíž poezie je v kontextu české literatury naprosto ojedinělá. Jeho originalita tkví už jenom v jediném prudkém básnickém výboji, ve kterém se postavil na stranu chudých a utlačovaných. V Ostravě je znám zejména díky básni nazvané Ostrava. „Sto roků v šachtě žil, mlčel jsem / sto roků kopal jsem uhlí, / za sto let v rameni bezmasém / svaly mi v železo ztuhly,“ – zní první sloka, kterou se učí děti ve školách. Problematice Moravskoslezské metropole ale věnoval i další verše, namátkou básně Polská Ostrava nebo Kdo na moje místo.