Uplynulo 70 let od úmrtí generála Satorie

Před 70 lety, 30. dubna 1949 zemřel brigádní generál Jan Satorie. Byl to vojenský důstojník, který se účastnil první světové války, byl členem československých legií a velmi aktivní byl i za druhé světové války jako člen odbojového hnutí Obrana národa. V kritickém období roku 1938 velel čtvrtému hraničářskému pluku v Hlučíně, v jeho strážním útvaru byl mimo jiné rotmistr Jozef Gabčík, který se v květnu 1942 podílel jako člen výsadku Anthropoid na atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. V roce 2008 získal in memoriam cenu města Ostravy.

Narodil se 13. května 1887 v obci Hostovlice u Čáslavi. Po absolvování pražské obchodní akademie nastoupil na místo úředníka v Živnostenské bance v Terstu. Po vypuknutí první světové války nastoupil na místo velitele zásobovacího oddílu pěšího pluku. S touto jednotkou se dostal na ruskou frontu, kde v červnu 1916 padl do ruského zajetí. V srpnu 1917 se přihlásil do čs. legií a nastoupil jako vojín ke střeleckému pluku. Po příjezdu na frontu byl v lednu 1918 jmenován velitelem roty střeleckého pluku. S touto jednotkou se účastnil bojů proti rakousko-uherské armádě a za svoje zásluhy byl povýšen v říjnu 1918 do hodnosti kapitána pěchoty.
Po návratu do vlasti v prosinci 1918 se se svojí jednotkou zapojil do bojů proti maďarským jednotkám na Slovensku. V lednu 1920 byl přijat do armády jako důstojník pěchoty z povolání. Od prosince 1922 měl hodnost podplukovníka, od února 1929 plukovníka pěchoty. Od listopadu 1934 do srpna 1937 působil jako velitel pěšího pluku v Opavě, v srpnu 1937 byl převelen do nedalekého Hlučína a stal se velitelem hraničářského pluku číslo 4.
Tomuto pluku velel až do prosince 1938, kdy byl pluk v souvislosti s neblahými mnichovskými událostmi rozpuštěn. Po okupaci v březnu 1939 se přestěhoval s rodinou do Prahy, kde se zapojil do odboje v řadách odbojové organizace Obrana národa. V lednu 1941 jej zatklo gestapo a věznilo ho až do dubna 1943. Po svém propuštění se Satorie znovu zapojil do odbojové činosti a v květnových dnech roku 1945 se aktivně účastnil bojů proti německým jednotkám. V květnu 1945 se stal velitelem divize v Hranicích a v srpnu 1945 byl povýšen do hodnosti brigádního generála.
V únoru 1946 byl však (údajně kvůli vysokému věku) vyzván k odchodu do výslužby, což v červnu 1946 učinil. Zemřel v 61 letech 30. dubna 1949.