Život autora Jubilejní kolonie poznamenala válka

Jubilejní kolonie: Dům do oblouku. Foto: Stratma

Dne 12. srpna 2018 uplyne 130 let od narození Arnošta (Ernsta) Körnera (1888–1966), jednoho z významných meziválečných architektů tvořících výhradně v Ostravě, i když rodilým Ostravanem nebyl. Narodil se totiž v Uherském Brodě, a to do německo-židovské rodiny. V letech 1906 až 1911 absolvoval vídeňskou techniku a vliv Vídně byl na jeho realizacích po celou dobu práce v Ostravě viditelný.

Počátkem 20. let se do obrazu Moravské Ostravy zapsal konzervativně pojatými paláci v duchu klasicismu. Jako příklad lze uvést přestavbu Krausovy vily na Nádražní ulici z roku 1921 (dnes v těsné blízkosti zastávky Elektra). Výrazným prvkem stavby se tehdy stalo antické sloupořadí se sochami. Následovala řada obytných celků v duchu art deco a expresionismu. Körnerovi nebyl cizí ani modernismus, o čemž svědčí přestavba obchodního domu Rix v Moravské Ostravě (realizace 1928–1929).

Körnerovy stavby a stavební komplexy jsou dodnes rozsety po celé Ostravě. Kancelářský dům komanditní společnosti J. Rütgerse v Šmeralově ul. č. 2 z roku 1921 slouží například jako sídlo Československého rozhlasu. Architektův rukopis nesou obytné domy na dnešním Partyzánském náměstí v Moravské Ostravě, které byly původně postaveny pro Moravsko-ostravsko-karvinskou stavební společnost (1925–1926). Körner navrhl rovněž tzv. Nesselrothovy obytné domy s pasážemi v ulici 28. října v blízkosti tramvajové zastávky Karolina (1927-1928).

Reprezentativní Körnerovou stavbou je pak Jubilejní kolonie v Hrabůvce, která byla postavena v letech 1921–1932 Vítkovickými železárnami. Kolonii tvořilo 605 dělnických bytů situovaných do jednopatrových domů s dvory, vnitřními ulicemi a knihovnou. Komplex je ukázkou expresionistické architektury inspirované sociální výstavbou tzv. Rudé Vídně. Rekonstruované budovy, z nichž bylo 23 prohlášeno v roce 2002 za stavební kulturní památky, dnes nabízejí atraktivní rezidenční bydlení.

K úspěšným návrhům Arnošta Körnera patří také dům Hynka Reisze v ul. 28. října (1929–1930), dostavba hotelu National (ul. 28. října 5, 1929–1930), nájemní domy v ul. Ruské 37–39 (1929–1930), obytné domy pro Penzijní ústav úředníků VHHT ve Vítkovicích (1930), obytný a obchodní dům v ul. Velké 21 (1930–1933) či obytné domy pro Penzijní ústav II. úředníků VHHT v Zábřehu (1930–1938).

Potom ale jeho slibně se rozvíjející kariéru přerušila válka. Kvůli svému původu emigruje po nástupu nacismu v roce 1938 do Velké Británie, odkud o rok později odjíždí do Austrálie. Po svém příjezdu do Sydney v roce 1939 zakládá se svým švagrem, maďarským emigrantem Kurtem Singerem, projekční kancelář a projektuje vlastní funkcionalistický modernistický dům v Mosmanu nebo bytový dům v Cremorne. Potom ale jeho práci přerušují válečná stavební omezení, po jejichž zrušení už nenachází dostatek energie a vůle pokračovat.

Arnošt (Ernst) Körner zemřel v Sydney 19. srpna 1966.